Endorfiny senátora a hraběte Czernina: Jako kluk jsem byl buchtík, na jednáních usínám

9.7.2019

Jako kluk jsem byl takový buchtík, cyklistika mě ovšem chytla. V jistém věku to pro mě bylo úplně všechno a myslel jsem si, že se tomu budu věnovat profesionálně.

Endorfiny senátora a hraběte Czernina: Jako kluk jsem byl buchtík, na jednáních usínám

Hrabě Tomáš Czernin je v posledních dnech v médiích hodně vidět kvůli ohlášení své kandidatury na předsedu TOP 09. Za tuto stranu je od roku 2016 také v Senátu.

S příslušníkem vinořské větve rodu Czerninů, lesníkem a zemědělcem jsme se pro sportovní odpoledne na kole potkali v Dymokurech na Nymbursku. Objeli jeho "panství", projeli slalom mezi sloupy dymokurského zámku, kde s rodinou pobývá, a užili si také dvě bouřky, při nichž dokonce vypadl proud a následně celou podívanou zakončila duha.

Lásku ke kolu objevil Czernin v Krušných horách, kde za minulého režimu vyrůstal. V patnácti letech se přihlásil do cyklistického oddílu Jiskra Nejdek a je si prý skoro jist, že se tenkrát na závodech potkal s Romanem Kreuzigerem starším. Důkaz ale nemá.

"Jako kluk jsem byl takový buchtík, cyklistika mě ovšem chytla. V jistém věku to pro mě bylo úplně všechno a myslel jsem si, že se tomu budu věnovat profesionálně," líčí Czernin. Pak ale na několik měsíců onemocněl, následně se začal víc věnovat studiu a cyklistika šla trochu do pozadí.

"Dnes se zase snažím jezdit, ale nemám moc času, pak se vždycky víc probudím, když začne Tour de France," poznamenává muž, který před naším setkáním najel v letošní sezoně údajně 98 kilometrů. Spolu jsme tak aspoň nakročili do druhé stovky. "Touto dobou už mají všichni správní cyklisté dávno opálená předloktí a lýtka a já nic," zlobí se.

Majitel osmi křestních jmen kromě starosti o rodinné državy a politického angažmá na nic moc dalšího nemá čas. "V červnu jsem například pracovně hodně cestoval, doma jsem byl snad dva dny," říká.

Projížďku v okolí zámku Dymokur si ale Czernin evidentně užil. Když popisoval, kde co je, vždy velmi ožil. "Dymokury, to jsou lesy, pole, rybníky, dřeň našich šesti generací. Otakar Czernin to vyženil v roce 1833, když si vzal Rosinu Colloredo. Je to v držení rodiny kromě jistého období. Když dědečka nacisté za války zavřeli, tak převedli jeho majetek na protektorát Čechy a Morava, po válce to bylo prohlášeno za neplatné. V roce 1947 byl dědeček stále vlastník. Díky tomu mohl můj tatínek po roce 1989 dostat všechno zpátky," popisuje rodinnou genezi Czernin.

Politiku vnímá jako v podstatě povinnost. "V životě se mi splnila všechna přání a po čase jsem si uvědomil, že bych měl dělat něco pro zemi, v níž žiji," tvrdí.

V politice se chce dle svých slov zasazovat o konec šikany státu vůči svobodným občanům. "Stát by měl sloužit, ne vodit a omezovat," má jasno.

Zajímá nás, zda má hrabě nějakou neřest. Respektive zda někdy zradil svou čest. Na to Czernin odpovídá docela nečekaně. "Na jednání někdy usínám, ale na rozdíl od Karla Schwarzenberga, který tvrdí, že vnímá, i když spí, tak mě už se mockrát i něco zdálo," směje se Czernin.